Bohatství je základní lidské právo. Ekonomický cyklus přeskupuje bohatství. Dluhy a úrokové sazby vyvolávají ekonomické cykly. Systém inflace a deflace. Dluhový vrchol a další faktory. Co dělat a jak se připravit.
Existuje způsob, jakým se dnešní takzvaná globální elita dopracovala svého nezměrného bohatství, moci a vlivu, který nyní těžce zneužívají proti všem ostatním lidem ve svůj prospěch.
Některé zámožné rodiny zejména z Ameriky, Velké Británie a Německa tohoto efektu využívají již nejméně sto let ba možná celá staletí. Občas tento efekt popostrčí nějakou řízenou akcí jako je ekonomická krize (psal jsem zde), na kterou se předem připraví.
Stejně jako oni mohli zákony ekonomického cyklu využít pro sebe, můžeme i my využít těchto zákonitostí ve prospěch nás lidí. Můžeme je využít k tomu, abychom zbohatli. Nikoli jako hrstka jednotlivců či rodin, ale jako celá společnost.
Pro tyto účely lze využít motivační obraz s citátem: „Nedívej se příliš daleko, ale jdi dál s klidným srdcem.“
Bohatství jako základní lidské právo
Žít bohatým a naplněným životem v dostatku je základní lidské právo. Je to ovšem právo, nikoli povinnost.
A za svoje práva se musí být každý schopen postavit sám. Jinými slovy, bohatství Vám nikdo nemůže ani zaručit ani zajistit. Tedy kromě Vás samotných.
Je vhodné upozornit na fakt, že bohatství nelze zaměňovat s konzumerismem a plýtváním. Ještě nikdo nezbohatl rozhazováním peněz a okatým plýtváním. A těch pár jedinců, kteří se hodily do krámu propagandy, aby to vypadalo, že právě to je cesta k bohatství, si své bohatství v naprosté většině případů neudrží.
Bohatství v pravém slova smyslu znamená naopak skromnost, střídmost, spořádanost, pracovitost, schopnost tvořit přebytky, které pak může člověk investovat a rozmnožovat dále.
Psal jsem o tvorbě bohatství více zde: Nejbohatší muž v Babylóně aneb cesta k bohatství (čtěte zde).
Co je to ekonomický cyklus
Ekonomický cyklus je vlastně opakující se období růstů a poklesů, které se střídají v čase. Ekonomický cyklus trval historicky za posledních sto let v průměru cca 7 let. Tedy každých sedm let se vystřídal růst s poklesem. A každý pokles je přitom obvykle začátkem dalšího růstu.
Pokles přitom neznamená nic menšího ani horšího, než očistný proces. Proces, při kterém se špatné investice a nejrůznější nepřirozené nerovnováhy uvádějí do stavu rovnováhy.
Výše popsaný cyklus je známý jako krátkodobý. Pak existují ještě střednědobé a dlouhodobé cykly s různými dobami trvání a příčinami. Středně i dlouhodobý cyklus může být například důsledkem nějaké technické inovace, jejíž potenciál trvá desítky let.
Jako příklad dlouhodobého cyklu uveďme automobilismus. Spalovací motor s následnou schopností zvýšení mobility lidí a zboží vedl k současnému rozkvětu a mnoha dalším inovacím. Jeho potenciál se ale nyní pomalu vyčerpává. Auto už má dnes skoro každý a tak automobilový cyklus pomalu končí.
S tímto vědomím historicky se opakujících událostí (chcete-li krizí), je pak snazší se podívat na svět s vědomím širších souvislostí a dějů.
Umělé prodlužování ekonomických cyklů
Současný krátkodobý ekonomický cyklus byl umělými zásahy (například tištěním peněz a nízkými úrokovými sazbami) významně prodloužen a od roku 2008/2009 trvá již bezmála 15 let.
Je to z pohledu ekonomických cyklů od začátku minulého století v podstatě bezprecedentní období růstu „blahobytu“. A je proto vhodné si být vědomi toho, že i toto období jednou skončí.
Naopak, čím déle trvá stav bez proběhlého očistného procesu, tím silnější následky takový očistný proces bude mít.
Přece jen za výše uvedenou dobu mohl cyklus proběhnout již minimálně dvakrát a vyhladit mnohé nerovnováhy. To se s umělými zásahy neustalo. Neřešené problémy tak nadále rostly a dorostly až do současného stavu, který by šel popsat nikoli jako nerovnováha, ale jako naprosté vychýlení.
Jako příklad lze uvést čínský realitní sektor, kde jednotlivé firmy s dluhy přesahujícími HDP celých států o milionech lidí stojí již za hranou bankrotu (psal jsem zde). A kupodivu zatím stále stojí. Ale dlouho nebudou.
Vychýlení z ekonomického pohledu jak financováním vysloveně závadných projektů, přes ty zbytečné až po ty naddimenzovné. To vše umožňují nulové úrokové sazby a tištění peněz. Asi jako stavba mrakodrapu z kostek bez správného základu na obrázku.
Nejen pro tento případ platí motivační citát, který lze získat jako obraz: „Je lepší být připraven, než zaskočen.“
Úrokové sazby jako katalyzátor změny
Osobně se domnívám, že manipulace úrokových sazeb centrálními bankami je právě tím faktorem, který ekonomické krize přímo a řízeně způsobuje (psal jsem zde). A tudíž, že je to samo o sobě podle mého názoru špatně.
Centrálně řízené úrokové sazby jsou jakýmsi sociálním experimentem, který lidem říká (a umožňuje) kdy mohou utrácet a kdy ne. Z toho plyne:
Nízké úrokové sazby způsobují vyšší dostupnost úvěrů, lidé začínají utrácet, ekonomika se hýbe a kolečka kapitalismu se roztáčejí. Lidé nadšeně utrácejí. Peníze se u nikoho dlouho nezdržují, protože jich je dost. Roste zaměstnanost a kapacity všech jsou naplněné ba přetížené. Není třeba se bát o budoucnost, protože další peníze přitékají pomocí jejich tvorby z nových a levných úvěrů. Cena peněz pro jejich nadbytek klesá. Probíhá inflace.
Rostoucí a vysoké úrokové sazby znamenají opak. Lidé si půjčují podstatně méně nebo si raději z obav o budoucnost nepůjčují vůbec. Do oběhu přichází méně nových peněz, které se u každého ohřejí déle. Zaměstnanost klesá, kapacity přebývají. Lidé šetří. Ekonomika zamrzá. Cena peněz roste s jejich relativní vzácností. Přichází deflace.
Tak je řízen krátkodobý ekonomický cyklus.
Systém inflace a deflace
Výše popsaný princip je zjednudušeným popisem toho, jak vzniká princip inflace deflace v ekonomice a jaké s tím mají zkušenosti v Americe (psal jsem již dřív v jiném článku zde – doporučuji přečíst).
Úměrně výše popsané dostupnosti úvěrů obvykle také klesá či roste cena věcí vyjádřených v penězích. Nejlepším příkladem, který na tento řízený systém úrokových sazeb nejlépe reaguje je realitní trh.
Snížení úrokových sazeb vedlo k prudkému růstu cen. Známe i u nás. Zvýšení úrokových sazeb vedlo k zastavení růstu cen a zahájení poklesu cen nemovitostí.
O zamrzlém realitním trhu jsem psal již dříve (zde). Je pak až s podivem, že některé propagandistické články v hlavních médiích nadále provolávají hesla typu „oživení na realitní trhu se dostavuje“, „trh ožívá“ a nebo podobné žblebty.
Nic takového se s vysokými cenami a vysokými úroky nestane. Ceny nemovitostí budou muset dolů, aby kupujícím kompenzovala ztráty v podobě vysokých úrokových sazeb, které budou muset platit.
Zadlužování a dluhový cyklus
Úměrně dostupnosti či nedostupnosti, respektive vysoké či nízké ceně zadlužování, roste či klesá i úroveň dluhů. Umělé prodlužování dluhových cyklů a snaha centrálních bank zamaskovat problémy vysokého zadlužení ještě vyšším zadlužováním vedou na velmi špatnou cestu.
Výše popsaný efekt navíc dost mate běžné lidi i politiky. A to je znatelné zejména v časech, kdy tento cyklus trvá dlouho. Jako se to děje nyní.
Lidé pak mají tendenci zapomínat na historické zkušenosti. Tedy, že dluhy nabrané v dobrých časech mají tendenci být podstatně hůře splatitelné v těžších časech.
Současně i množství dluhů, které je možné i za specificky příhodných podmínek nakumulovat je omezené.
Jednoduše se nelze zadlužovat do nekonečna. A právě tím lze rozeznat vrchol dluhového cyklu. Aktuálně je celosvětové zadlužení odhadované na cca 350 % světového HDP (zdroj zde). Tedy tři a půlkrát víc, než svět souhrnně ročně vyprodukuje, již dluží.
A je až s podivem, že na konci ekonomického i dluhového cyklu probíhá pravidelně jakási mánie, kdy se mnozí snaží na poslední chvíli naskočit do dluhového vlaku při vysokých cenách, který pomalu, ale jistě míří k útesu, ze kterého se v dohledné době zřítí.
Další faktory současnosti
Existují však ještě další důvody, které ovlivňují jak délku tak rozsah ekonomických cyklů. Například:
1) Demografická křivka populace
V současné době se ekonomika zadrhla i díky tomu, že se v podstatě celosvětově zastavil a otočil trend růstu populace. V ČR, stejně jako v podstatě všude po světě se již nyní populační přírůstek zastavil.
Jediný důvod proč čísla populace v celkovém vyjádření stále rostou je, že déle žijí starší ročníky. Mladé je však nedoplňují a nevyhnutelně pak přijde populační pokles (psal jsem více zde).
2) Vrchol zadlužení
Po bezprecedentním období růstu zadlužení došlo také na mnoha místech k vrcholu v objemu zadlužení. Tedy vrcholu dluhového cyklu. Vrchol, na kterém již nelze přebíjet staré dluhy novými. A logicky je nutné dluhy buď začít odepisovat nebo splácet.
Oboje je silnou překážkou dalšího růstu ekonomiky. To pochopitelně povede k nějakému zabrždění. Nechme se však překvapit k jakému.
Závěr
Výše popsané děje jsou do značné míry přirozené, do značné míry řízené ve prospěch jakési zámožné finanční elity, ono 1 % nejbohatších, kteří již nyní vlastní většinu světového bohatství.
To, co nás v budoucích letech čeká a nemine bude ohromné přeskupování majetků a bohatství. Pokud jsou lidé, firmy či státy pod tlakem dluhů nuceni prodávat majetky pod cenou, aby splatili své dluhy, lze takové majetky také levně skoupit.
Tohle všechno však některé zámožné rodiny zejména ze zahraničí již dlouho vědí. Některé jevy sami postrkují a řídí. Jsou však připraveni na přicházejících událostech zbohatnout ještě víc. A nejlépe udržovat všechny ostatní včetně celých států v dluhovém otroctví, ze kterého se nevyhrabou. Psal jsem (zde) důležité čtení o státech na hranici bankrotu.
Pokud víte co přijde, dokážete se připravit tak, abyste nejenom neztratili, ale i získali. Udělejme to proto podobně a nedovolme jim, aby nás připravili o naše bohatství. O bohatství jednotlivců, firem státu i celých národů.
Základní podmínkou finančního přežití jsou rezervy a stabilita. Dále co nejméně potřebovat systém k vlastními životu a přežití. Dále pak schopnost neztratit nervy a schopnost jednat za každé, byť sebenepříznivější situace. Vždycky je cesta ven.
V rámci mého projektu motivačních obrazů s citátem, které je možné zakoupit pro zvýšení motivace při specifických situacích, by šly nejlépe použít následující:
1) „Jednou z nejběžnějších příčin neúspěchu je zvyk vzdávat se, když člověk potká dočasná porážka.“
2) „Ten kdo vítězí, se nikdy nevzdává.“
3) „Vytrvalost přináší štěstí.“
Co dělat:
Musíme se aktivně snažit co nejlépe připravit a omezovat rizika. Základem je mít plán. Ten svůj jsem popsal v následujících bodech:
1) Soběstačnost, rezerva a plán k přežití civilizační krize (psal jsem zde)
2) Voda a potraviny: plán, zásoby a soběstačnost k přežití civilizační krize (psal jsem zde)
3) Energie: plán zásoby a soběstačnost k přežití civilizační krize (psal jsem zde)
4) Peníze: dům, pole, zlato a hotovost k přežití civilizační krize (psal jsem zde)
5) Léčiva a ošetření jako doplněk k přežití civilizační krize (psal jsem zde)
Je však třeba mít cíl a průběžně se připravovat. Proto je potřeba mít na paměti motivační citát v obraze, a sice že „V každý moment, máš vše potřebné k dosažení svého cíle.“
You must be logged in to post a comment.