Národní stát a národní měna jsou základem svébytnosti, soběstačnosti a prosperity České republiky i ostatních států Evropy. Mezinárodní instituce bez odpovědnosti víc berou, než dávají. Připravujme se a ve správný čas odejděme z Evropské unie.
Jako plnohodnotný národní stát, který má plnohodnotnou národní měnu nás mezinárodní organizace, které se tváří jako velmi prospěšné čím dál více svazují. Na první pohled se tyto organizace zdají být užitečné. Na ten druhý, pak často než prospívají, víc berou.
Je přitom zajímavé, že všechny tyto mezinárodní instituce, se zpočátku tváří velmi nevinně a užitečně. Vtíravě se vetřou s nějakou spásnou myšlenkou a na povrchu to vypadá velmi pěkně. Ale v čase se začne ukazovat, že taková povrchová myšlenka je jen krycí manévr, který zastírá prohnilé pohnutky skrývající se za ní.
Asi to ani není žádná novinka, když už i po tisíciletí existuje rčení „vlk v rouše beránčím“. A přesně na tomto principu se stále více odhalují nejrůznější mezinárodní instituce, které jsme byli zvyklí uznávat a podporovat.
Nejdřív se zaháčkují a pak si postupně ukrajují stále více z našich svobod, standardů, peněz či svobody a jakýchkoli jiných znaků suverenity.
Platí totiž, že každý „správný vztah, přináší všem zúčastněným nějakou podobu prospěchu“ (motivační citát zde). To ale v mnoha případech pomalu přestává platit.
Evropská unie (EU) čím dál víc bere, než dává
EU je na první pohled šikovný nástroj pro udržení míru, prosperity a spolupráce v Evropě. To ovšem jen do chvíle, než se sama tato organizace začala projevovat jako koloniální nadnárodní uskupení (psal jsem zde – kolonie Česko).
Snaha o spolupráci dříve svobodných a suverénních národních států se zvrhla v centralizaci, snahu vydíráním a nátlakem uzmout moc nad všemi, vnutit individuálním národním státům unifikovanou jednotnou identitu, která stírá rozdíly i jedinečnosti každého z nich. A po každém upevnění a konsolidaci moci si pak osobuje nárok třeba i násilím expandovat na další území.
Instituce EU velmi přesně vystihl Nigel Farage při posledním projevu britské delegace před jejich definitivním odchodem z EU (více zde).
Vstupem do Evropské unie „jsme se přihlásili ke společnému trhu, ne k politické unii, ne k vlajkám, hymnám ani prezidentům. A teď dokonce chcete svoji vlastní armádu…“ Upozornil přitom, že instituce EU dávají určitým lidem pravomoci bez jakékoli odpovědnosti.
To se psal přelom roku 2019/2020, k odchodu Británie z EU pak následně došlo 21. ledna 2020. A je úžasné, jak přesně Nigel Farage předstihl dění v Evropské unii i v brzkých letech poté, které kolem sebe nyní stále vidíme.
Věděli jste například, že EU brání delegacím národních států používat vlastní státní symboly v Evropském parlamentu? Jediná povolená vlajka je totiž ta EU. Cílem opatření prý bylo zabránit nevhodnému chování (psalo se zde). V konečném důsledku je to ale další krok k centralizaci a upevnění eurounijní propagandy.
Dost na tom, že všechny projekty, které takzvaně spolufinancuje EU našimi vlastními penězi (i těmi vyvedenými z naší země nejrůznějšími cestami včetně dividend zahraničním koncernům a dalšími způsoby), pak dostávají eurounijní nálepku.
A to má pak EU ještě tu drzost nám vyhrožovat zastavením dotací (tedy našich vlastních peněz), pokud nebudeme dělat to co si EU zamane. A jmenovat lze dlouhý seznam podobných situací.
Zní Vám tohle jako suverénní pozice České republiky v EU? Mě tedy ne.
Další příklad MMF
Obdobný výsledek svého působení má i tzv. Mezinárodní měnový fond (MMF). Tam, kde zasáhne, se problémy se pouze zvětšují. Kam se vecpe se svými „záchrannými“ dolarovými půjčkami, tam způsobí problémy větší, než byly předtím. Samozřejmě za dodržování přísných opatření, která si za to vymíní.
Ostatně celé desítky zemí by o tom již mohly vyprávět (psal jsem o některých zde). MMF opět poskytuje pouze závazky, bez jakékoli odpovědnosti.
Další příklad WHO
Obdobně funguje Světová zdravotnická organizace (tzv. WHO). Tato instituce si aktuálně již nějakou dobu snaží přisvojit pravomoci rozhodovat o tom, co se bude v které zemi dělat v přístupu ke zdraví. Když pominu fakt, že zdraví nelze řídit centrálně, jelikož je to individuálně věc, tak WHO již několikrát předvedla, že její rozhodnutí jsou nejen přehnaná, ale také značně tendenční a uplacená.
Taková instituce by opět získala pravomoci, bez jakékoli odpovědnosti. A dát takové organizaci právo rozhodovat o nás bez nás v případe našeho zdraví a krizových situací by bylo nanejvýš neopatrné.
Základem soběstačnosti země – národního státu je národní měna
Česká republika má jednu velkou výhodu, kterou je zachování české měny. I výše zmíněná Británie bez větších komplikací odešla z EU i proto, že si zachovala vlastní měnu.
To je ostatně důvod, proč se v poslední době do české národní měny i naši vlastní politici pracující pro zahraniční páníčky rádi navážejí. I slavný fialový premiér raději používá eura. Počítá si v eurech, zadlužuje nás na zárukách za dluhy Ukrajiny v eurech a celkově dělá rád propagandu euru. Což je ostatně součástí té správné agendy, kterou podporují i spřátelená mainstreamová média (např. zde).
Jde to ale i jinými způsoby, například snahou znevěrohodnotit naši národní měnu například tím, že podléhá velké inflaci, třeba na rozdíl právě toho skvělého eura. A samozřejmě se tomu musí i pomoct, protože ta velká inflace se sama od sebe neudělá. Té Evropě přece musíme přispívat. To dá rozum.
EU platíme i skrze agendu ČNB
Již v roce 2013 proto tehdejší guvernér České národní banky (ČNB) Singer zahájil tažení proti silné české koruně (čtěte zde). A začal nám ty koruny tisknout jako o závod v rámci takzvaného kurzového závazku. Úrokové sazby srazit na technickou nulu, začít intervencemi tisknout peníze ostošest a pak za ně ještě nakupovat to skvělé euro.
Euro je ale bohužel bankrotující politický projekt těžce zadlužených států. A těchto slavných a čím dál bezcennějších eur má nyní ČNB plný účet. Krásně jsme tím ale podpořili agendu EU a to penězi nás všech, které stále splácíme vysokou inflací. Byl to geniální zákrok, za který pan bývalý guvernér dostal od svých páníčků pěkné teplé místečko v zahraniční pojišťovně (více zde).
A dílo inflační zkázy stále pokračuje prostřednictvím zadlužování rodin hypotékami a státu vládními dluhy, čímž se vpustilo a nadále vpouští do oběhu stále více dříve neexistujících korun, což dále živí rostoucí čísla inflace.
Pochopitelně dlužíme hlavně zahraničním institucím, čímž se zajistí to správně vyvádění dividend do zahraničí (psal jsem podrobně zde).
Používejte koruny a hotovost – udržujete tím svébytnost pro náš národní stát
Všechny tyto snahy o rozdrolení hodnoty a znevážení české národní měny směřují k tomu, abychom se připojili k euru a tím pádem kapitulovali na vlastní identitu, jedinečnost, soběstačnost a nezávislost.
Celé toto divadlo směřuje k podmanění naší země a zavedení otrockého vysávání pomocí neustálého udržování v dluhové pasti. Něco jako se již nyní děje v mnoha státech světa (psal jsem zde).
Není třeba se hned vzdávat vlastní měny a to ani při stávající inflaci. Dobrou zprávou je, že všechno lze zvrátit, pokud by se chtělo.
Stačí pomalu začít stahovat z oběhu zbytečně vytvořené koruny a můžeme brzy obnovit českou korunu jako hodnotnou měnu. Podložit jí navíc i nějakým obstojným množstvím zlata, tak bude pevná jako skála.
Takže vydržme a situaci můžeme napravit. Je dobré mít cíl, o který se dá usilovat. Už totiž víme, že „vytrvalost přináší štěstí“ (v motivačním obraze zde).
Připravujme se, upevňujme se a řekněme papá Evropská unie
Odejít z EU z místa by asi byl zbytečný náraz. Víme už totiž, že „Je lepší být připraven, než zaskočen“ (motivační citát v obraze – zde). Místo toho bychom měli každý za sebe nyní obrátit kurz a místo toho, aby si s námi EU a jiní dělali co chtějí a to i prostřednictvím svých poskoků v české vládě, je potřeba se postupně připravovat.
Přece jen situace je zkrátka taková, jaká je. A my jí můžeme změnit, pokud budeme chtít. A až začneme chtít měli bychom být připravení. Tedy připravujme se na horší časy. Dělejme si zásoby. A to peněz, energií, potravin a všeho, co potřebujeme k udržení životního standardu.
A to tak, abychom byli co nejméně závislí na státu, Evropské unii a dalších institucích (viz. článek cesta mimo systém – psal jsem zde).
Osobní plán přípravy na horší časy
Ostatně již dříve jsem dal dohromady osobní plán, jak se připravit. A můžete se jím nechat inspirovat a přizpůsobit jej vlastním možnostem a potřebám.
1) Soběstačnost, rezerva a plán na horší časy k přežití civilizační krize (čtěte zde)
2) Voda a potraviny: plán, zásoby a soběstačnost k přežití civilizační krize (čtěte zde)
3) Energie: plán, zásoby a soběstačnost k přežití civilizační krize (čtěte zde)
4) Peníze: dům, pole, zlato, hotovost a rezervy k přežití civilizační krize (čtěte zde)
5) Léčiva a ošetření jako doplněk k přežití civilizační krize (čtěte zde)
A ten správný čas na další kroky v dohledné době přijde. Ostatně už nyní se připravují krajská referenda, jejichž cílem je řídit stát a nenechat se řídit státem (psal jsem zde). A až se rozjedou můžeme si vybrat v jakých institucích být skutečně chceme a kde ne.
Už ale víme, že „Všechno má svůj správný čas“ (motivační citát v obraze zde), takže využijme času, který máme a připravujme se. Do doby to musíme „jen“ vydržet.
— konec článku —
Dál se můžete podívat do e-shopu Motivář.cz a vybrat si z řady designových motivačních obrazů s citátem s podtitulem „denní dávka motivace a dobré nálady“. Případně se domluvit na osobní konzultaci ohledně možností ochrany majetku i přes přicházející ekonomické turbulence (zde) anebo se můžete podívat na Videobesedu o pouti do Santiaga de Compostela (zde) a třeba si přitom i trochu vyčistit hlavu. A nebo si pořídit hezkou voskovou svíčku z rodinné manufaktury (zde).
I nadále se však můžete těšit na další zajímavá témata. Rozhodně se proto zapište k odběru novinek do formuláře níže, aby Vám nic neuniklo nebo podpořte provoz tohoto blogu příspěvkem (více zde).
Přihlásit k odběru novinek:
You must be logged in to post a comment.