Digitální rozměr tradičních lidských činností. hledání stability a harmonie v neustále zrychlujícím prostředí a ukotvení v reálné zemi. Virtuální svět jako pouhý odraz skutečnosti.
I přes všechnu tu digitalizaci a digitální dobu (psal jsem více zde), kterou procházíme a která nám může nabídnout mnoho nových možností (více zde) i dovedností (čtěte zde), je však nutné zůstat nohama na zemi.
Besedu o 3 000 kilometrové pouti do španělského města Santiago de Compostela mám hotovou (psal jsem zde). Nyní ještě pokračujeme v nacházení nejvhodnějších řešení pro její prezentaci veřejnosti a v dohledné době bude k dispozici na tomto blogu www.jindrichsmitka.cz.
Osobně tak procházím výrazným přizpůsobením se do digitálního věku a přechodem myšlení do nové doby. Ve virtuálním světě na síti tak trávím mnoho času.
I přes všechny tyto a další proměny kolem nás však zůstávají některé věci neměnné. Vítr fouká jak má a voda stále teče z kopce. Každý rok se u nás také vystřídají čtyři roční období a to i přesto, že jsou v poslední době trochu zmatená.
Stabilita a harmonie
Stejně tak se nemění zásada, že to co člověk na jaře vsadí, to přes léto a na podzim sklízí. Na rozdíl od rychle se měnících podmínek lidské společnosti, má zahrada jasně daná pravidla a rytmy.
Ačkoliv zahrada a příroda jsou také v neustálém pulzu, tak jejich zákony se mění velmi pomalu a v nich pulzující život vnímám spíš jako uklidňující než rozrušující.
Mohou tak sloužit jako jakási kotva lidskému spěchu a neustálému zrychlování. Zahradu člověk nijak neuspěchá, ale ani nepřeskočí důležité vývojové fáze a biorytmy.
Odraz skutečnosti
To může mít zásadní výhodu pro lidi, kteří jsou na volné noze nebo se točí v elektronickém, digitálním a virtuálním světě, který je nejen nejistý a často velmi, chaotický, matoucí a protichůdný, což může na člověka působit disharmonicky.
Digitální svět je však jen odrazem toho skutečného. To vede k myšlence, že tento jakýsi chaos a disharmonii si tam děláme do určité míry sami. I tyto dva světy však spolu mohou fungovat a prosperovat společně, ale virtuální bez toho skutečného existovat nebude.
Z toho plyne jasná priorita pro jednání i myšlení. Držet se skutečnosti co to jen půjde a do virtuálního světa pak otiskat jen odraz této naší „skutečnější“ a pokud možno příjemnější reality.
Staré činnosti v digitálním rozměru
I hobby zemědělství a další tradiční lidské činnosti lze dnes přivést na novou úroveň díky digitalizaci. Už jen třeba tím, že o zahradničení mohu psát na tento virtuální blog, tak vzniká nová tvorba, kterou tato proměna do digitální doby umožňuje. Digitalizace tak dává starým lidským činnostem nový rozměr.
Je díky tomu možné například informace o těchto aktivitách poskytnout širokému spektru obecenstva a inspirovat a nadchnout další stejně smýšlející během velmi krátké doby. To vše v nijak neomezeném počtu příjemců.
Zajištění rovnováhy
Je pozoruhodné tyto dva světy spojovat do symbiózy, která má vícero užitků pro všechny, ale i tak mají aktivity venku a zejména v zahradě důležitý efekt. Umožňují totiž zajistit rovnováhu.
Tím, že člověk věnuje velmi mnoho svého životního času (více o čase jsem psal zde) „nerealitě“ na síti, tak může snadno začít ztrácet pevnou půdu pod nohama. Zahradničení a venkovní aktivity v přírodě proto poskytují jakousi kotvu tohoto uspěchaného digitálního věku, který nás učí mít všechno rychle a hned.
V přírodě i zahradě však věci běží tak jak mají, bez ohledu na naše představy a uspěchanost. Učí nás tak, že vše má svůj správný čas a kdo zasadí, ten sklízí.
Zahrada se probouzí
V období vrcholícího jara tak už máme většinu rostlin v zemi. Už od přelomu února a března jsme poctivě zapěstovávali rostliny, které na zahradu mířily. Některé mířily rovnou do země a již nyní proto sklízíme první plody své práce.
Začaly jsme tak pomalu sklízet první dozrávající křehké zeleniny jako jsou ředkvičky, rukola, špenát a pomalu i saláty.
Zahrada na zelené louce
Loni zjara jsme začali doslova na zelné louce budovat zahradu. V potu tváře jsme vyrýpali první záhonky ze zatravněné plochy (psal jsem zde). Vsadili jsme první semena, zkoušeli pozoruhodné biodynamické postupy (čtěte více zde) a nakonec jsme také sklidili první plody (psal jsem více zde).
Po rozpačitém začátku, kdy jsme spíš zkoušeli co a jak se dělá, jsme se pak rozhodli poctivě připravit na další sezónu a již na podzim jsme začali zahradu dál zvelebovat.
Důkladně jsme na podzim zkypřili a pohnojili půdu, která velmi dlouho ležela ladem, rostla na ní desítky let pouze tráva a byla udusaná téměř na kámen. Do půdy se tak ani nevsakovala voda, která zůstávala na povrchu a při prvním sluníčku se zase vypařila.
Život se této půdě tak spíš vyhýbal. Snad jen kromě trávy, která se snažila urychleně zpětně obsadit vyčištěný prostor a proto jsme dočistili vyhrazenou plochu od zbývající trávy.
Výrazné zlepšení stavu
Letos jsme se tak již vrátili do zahrady ve výrazně lepším stavu, než se kterým jsme loni začínali. Již nyní se tak projevují pozitivní efekty naší loňské práce, kdy se půdě díky zkypření výrazně zvýšila schopnost příjmu vody.
Je také znát, že půda je plná života, což můžeme pozorovat na množství žížal, které se objevují po každé závlaze. Místy tak stačí rýpnout do země a z děr začnou vylézat žížaly, aniž bychom je museli hledat. Prostě se vrátily.
Výrazně snazší je také práce s půdou a příprava na sázení. Loni jsme se mořili s každým metrem, do kterého jsme plánovali něco vsadit. Nejprve vyrýpat trávu, z drnů vymlátit hlínu a pak ještě nanosit kompost a proházet. Letos již máme měkkou, čistou, pohnojenou půdu a stačí přijít, mírně zkypřit a sázet.
Spojené světy
Ukazuje se tak, že tyto dva světy – digitální a skutečný a mohou fungovat společně a nejenže se nevylučují, ale naopak se přímo doplňují. Jeden rozšiřuje druhý o nový rozměr a druhý zas stabilizuje ten první.
I bez zahrady je však možné pracovat na vlastní harmonii alespoň formou pravidelného digitálního detoxu a elektronické hygieny (psal jsem zde), který člověku v informacemi přehlceném světě pomůže vyčistit si mozek.
Možná při takovém správném spojení bude i ten virtuální svět trochu klidnější a bezpečnější. Ve stejném duchu pojednává o spojení digitálního světa se skutečnou Zemí a skutečnými příhodami i beseda o pouti do španělského města Santiago de Compostela, která bude brzy k dispozici (více čtěte zde).
Takže se i nadále budete moct těšit na zajímavá témata. Rozhodně se proto zapiště k odběru novinek do formuláře níže, aby Vám nic neuniklo nebo podpořte provoz tohoto blogu příspěvkem (více zde).
Přihlásit k odběru novinek:
You must be logged in to post a comment.