Prodejní stánek: 1. díl – Cesta dřeva

Motorovou pilou jsem z padlého stromu nařezal fošny. Ty jsme pokrátili, ořezali, rozřezali a ohoblovali na použitelný stavební materiál, ze kterého budeme moci podomácku vyrobit prodejní stánek.

V druhé půli července nás čeká účast na prvním prodejním trhu, kde bychom rádi nabídli svíčky ze včelího vosku naší domácí výroby (více zde). K tomu ale potřebujeme prodejní stánek, ze kterého bychom mohli svíčky prodávat.

Prodejní stánek vlastní výroby

Přemýšleli jsme tedy, jak levně sehnat prodejní prodejní trhový stánek nebo jiný kupecký stánek pro tuto akci. Po zvážení možností jsme se rozhodli zkusit si ho sami postavit.

Na internetu se nám k této příležitosti podařilo dohledat rozměry stánku, který bychom rádi nasadili při našem prvním trhu.

Z vlastního dřeva

V rámci snahy o využití místních surovin v rámci naší vize nezávislosti a udržitelnosti (více zde), jsme začali přemýšlet, jak využít to, co máme kolem sebe k tomu, co potřebujeme postavit.

Po nějaké chvíli přemýšlení jsme si uvědomili, že nám už přes dva roky leží v lese padlý smrk. V závalu jiné práce prozatím nikomu nezbyl čas na jeho odklizení a tak tam prostě ležel.

Naštěstí byl strom i po této době v relativně dobrém stavu. To pro nás bylo podnětem, abychom o něm začali uvažovat jako o zdroji stavebního materiálu k výrobě stánku.

Rozřezat na místě a odvézt

Vzhledem nedostupné poloze ve svahu, váze a velikosti nebylo schůdné jej bez těžké techniky dostat na místo, kde by bylo možné použít běžný způsob zpracování. Začali jsme tedy přemýšlet, jak strom naporcovat tak, aby jej bylo možné zpracovat a odvézt.

Několikrát jsem již viděl, jak v nejrůznějších pořadech budují v odlehlých oblastech zeměkoule domy z místních zdrojů přímo na místě. Stavební řezivo si v takových případech řezali přímo na místě za pomoci motorové pily.

Je sice fakt, že v té televizi využívali jakýsi nástavec, který zaručoval každému prknu stejnou tloušťku, ale ten jsme k dispozici neměli. Tak jsme se do porcování pustili tak říkajíc na divoko.

Řev pily a zázrak v podobě fošen

Značkovací šňůrou posypanou křídou (zde) jsme s Milčou strom nalinkovali a pak už zbývalo jen řezat. Motorová pila Dolmar (zde), kterou jsme po dobrých zkušenostech s předchozí stařičkou pilou stejné značky zakoupili na mlýn poměrně nedávno, se tentokrát nestačila divit, do jakého úkolu jsme ji zapojili.

Zhruba polovina kmene totiž přesahovala délku vodící lišty řetězu a tak na plné obrátky spolkla pila až po okraj ponořená ve dřevě plnou nádrž na každý řez. V nejtlustších částech pak i o trochu víc. I operátor se při tom pěkně zapotil. Vyrobil jsem při tom tolik pilin, že v pilinových kamnech (zde) na zimu pěkně zahřejí ještě jednou.

V závislosti na tom, jak rovně se mi dařilo pilu držet, však byly výsledkem dlouhého procesu řezání tři pořádné fošny proměnlivého průměru a dvě krajinky k tomu.

Fošny měly nakonec nejrůznější prořezy a zářezy a aby pak šly opravdu použít, nařezal jsem prkna na šestimetrové kusy v cílené tloušťce cca šest centimetrů. Nechal jsem nám tak rezervní materiál, abychom měli z čeho vybírat nejrovnější kusy.

Převoz a uskladnění

Takto nařezaná prkna se nám již podařilo za pomoci válečků došoupat na místo odvozu. Stařičká fréza Vari (zde) se dvěma zapřaženými vozíky nám pak pomohla dostat dřevo mimo les a uskladnit na přístupném místě.

Fošny jsme pro případ deště zakryli starými taškami a nechali schnout. Nějakou dobu tam pak odpočívaly stejně jako my.

Rozporcování

S odstupem času jsem motorovou pilou ještě nařezal fošny do potřebné délky. Fošny jsme potom s tátou rozřezali na menší kusy velkou cirkulárkou, kterou kdysi podomácku sestrojil můj děda.

Menší kusy dřeva jsem pak na správnou šířku dorovnal na menší přesnější cirkulární pile (zde).

I stařičká hoblovka po dědovi se pěkně zapotila, když jsme s Milčou rovnali zbylé dvě strany, abychom výstupní hranoly uvedli do použitelného a víceméně rovného stavu. Vznikla nám tím opět spousta kvalitních hoblin pro zimní vytápění v pilinových kamnech.

Autentický stánek

Pro všechnu tuto práci, materiál i nejrůznější drobné prořezy, které i ve finálně upraveném dřevě zůstaly z původního řezání, však bude náš prodejní stánek domácí výroby bezesporu autentický.

Doufám, že to pak ocení i případní zákazníci. Ke kompletaci, montáži a výběru a zpracování látek pro stánek se dostaneme někdy příště.