Zažil jsem různé státní systémy, životní podmínky a mentality. Potkal jsem cizince, kteří v Čechách žili i ty, kteří ani netušili, kde naše země leží. Co je u nás při pohledu z ciziny dobré či dokonce skvělé? Co podceňujeme a jaké vymoženosti a krásy nám svět může závidět?
O Česku a jeho obyvatelích si tady v české kotlině mnozí myslíme jen to nejhorší a přes stromy ani nevidíme les. Názory typu „politika je zkorumpovaná“, „lidi kradou“ či „jsme chudí, tak tak že nekrademe“ a mnoho podobných slýchávám už od mala a určitě v tom nejsem sám.
Názory se liší, ale obecný pocit zůstává: všechno stojí za prd, pokud ne ještě hůř. Ale je to opravdu tak? Opravdu se na České republice nedá najít nic dobrého?
Rozhodl jsem se jít proti proudu a sepsat alespoň několik věcí, o kterých si myslím, že jsou u nás dobré, ne-li přímo skvělé či na světové úrovni. Rád bych tímto podpořil pozitivní smýšlení o naší vlasti a podpořil tím hrdost z toho, co máme a co nám může velká část světa jen tiše závidět.
- Pivo
O vynikajícím chmelovém nápoji světové kvality za české ceny si mohou lidé ve světě nechat je zdát. Ať bohatý či chudý stát, dobré pivo je snad všude na světě dražší než u nás. Stačí se zeptat Čechů žijících v zahraničí, asi každý potvrdí se při návratu nejvíc těší na orosený půlitr s přáteli.
- Veřejná doprava
Propracovaný systém veřejné dopravy za dostupné ceny je výsadou Česka. Možnost dojet snad i do těch nejmenších vesnic dvakrát denně autobusem je luxus, který nám mohou v mnoha koutech světa jen závidět. Za hranicemi Evropy je pak podobný systém spíš výjimkou, než pravidlem.
- Praha
Jedno z nejkrásnějších a nejautentičtějších měst světa loni cestovatelé zvolili 6. nejlepší destinací mezi světovými metropolemi (více zde). Že je něco jiného Prahu na pár dní navštívit, než tam trvale žít? Ano. Je pak totiž otázka pozorovatele, zda přes shon všedního života (ne)vidí krásu kolem sebe. Pokaždé, když se z ciziny vrátím, tak nestačím žasnout, jak jsem takovou nádheru mohl při studiích dennodenně jen ignorovat.
- Kutilství a základní dovednosti
Česká mentalita se vyznačuje příkladnou praktičností a znalostí základních technik a postupů k činnostem. Člověk občas žasne, když potkává lidi z různých koutů světa, kteří neumí rozdělat oheň či jen uvařit špagety. Natož pak mít dostatečně silnou kreativní tvořivost a představivost, aby dokázali skutečně něco funkčního vyrobit. Je to velká a mnohdy neprávem opomíjená síla Čechů.
- Všeobecné zdravotní pojištění
Představte si, že Vás něco bolí, ale nemůžete si dovolit jít k doktorovi. Návštěva lékaře totiž může v mnoha zemích světa znamenat pro běžné lidi značné finanční útrapy. Ano, opět se dá argumentovat mnohé, ale fakt, že je zde k dispozici široce dostupná, kvalitní zdravotní péče je bezesporu neoddiskutovatelnou výhodou.
- Bezplatné školství
Dostupnost vzdělávání je další silou Česka. Na mnoha místech je i základní vzdělání pomalu nedostupnou metou. Funkční systém mateřských školek, základních, středních a vysokých škol, který studenty a jejich rodiny finančně nezruinuje, je obrovskou výsadou. K celému systému mám sice z vlastní zkušenosti silné výhrady, to však nic nemění na faktu, že kdybychom měli za služby školských zařízení platit přímo, tak dostupnost vzdělání i životní standard v republice značně klesne.
- Minimální skutečná chudoba
Jsme zvyklí o sobě tvrdit, že jsme chudí. Troufnu si říct, že je to spíš pozůstatek minulosti, než současná skutečnost. V Česku praktiky neexistuje skutečná chudoba, při níž lidé nejenže nemají na střechu nad hlavou, ale ani na jídlo či ostatní základní potřeby. Práce je dostatek a rozsáhlý sociální systém distribuuje alespoň minimální příjmy i k těm nejchudším.
- Plná zaměstnanost
Česko má jednu z nejvyšších zaměstnaností v Evropě. Každý kdo pracovat může a chce, tak práci najde během pár týdnů. Nebude to tak zřejmě navždycky, ale mít možnost sehnat práci prakticky na počkání je velká příležitost, která také pomáhá snižovat chudobu. Konečně se i naše země dočkala růstu platů. Česká republika navíc patří v Evropě k příjmově nejrovnějším zemím (Více zde).
- Funkční stát
Navzdory všeobecnému přesvědčení považuji administrativu českého státu za sice kostrbatou, ale obecně funkční. Úřední aparát přese všechno pracuje a člověk se obvykle dočká kýženého výsledku. Z vlastní zkušenosti si troufnu říct, že v mnoha ohledech i překvapivě rychleji, než by čekal. Pas jsem mimo sezónu obdržel do 12 dní, změnu živnostenských oprávnění na počkání a elektronizace pomalu ale jistě probíhá. Přebujelá administrativa je tu sice všeobecně problém, stát však bezesporu funguje.
- Bezpečí
Česká republika je jednou z nejbezpečnějších zemí nejen v Evropě, ale i celosvětově. Podle celosvětového indexu míru jsme 6. nejbezpečnější zemí světa (více zde).
- Lepšící se kvalita života
Ne nadarmo je Česko jedinou zemí z bývalých postkomunistických republik, které neubývá populace. Naopak se sem k nám stěhují mladí lidé i z ostatních evropských zemí (zde). A není to jen otázka bezpečnosti, nýbrž také kvality života obecně. Platy pomalu rostou a okolní prostředí se viditelně zlepšuje.
Už jen oproti nedávným dobám se mnoho domů či komunikací opravilo, přibývá dekoraccí, květin a udržované zeleně ve městech a obecně krásy kolem nás. Ubývá situací, kdy lidé hází odpadky do přírody, ale naopak mnohdy pomáhají přírodu kolem sebe čistit.
Čas změnit pohled
Rád bych tímto přispěl ke zlepšení vnímání Česka Čechy, protože je tu mnohé, na co můžeme být hrdí a co nám může velká část světa jen závidět. Není třeba na tento článek reagovat snahou mě informovat o tom, jak výše zmíněné body nejsou zdaleka dokonalé, protože k nim i sám mám své výhrady. Nedokonalostí jsem si proto dobře vědom. Je však třeba si uvědomit, že startovní laťka, od které můžeme negativa zlepšovat a takzvaně růst, je výš, než by člověk čekal.
Myslím, že přišel čas věnovat rovnocenný myšlenkový prostor také tomu dobrému, co v Česku máme. Pokud se totiž nebudeme topit v negativismu, tak je možné zapracovat na tom zásadním: pozitivních akcích.
Rád bych čtenáře vyzval, aby napnuli síly a každý za sebe si zkusil najít vlastní kladný příklad toho, co je v Čechách dobré. Pokud se Vám to podaří, zkuste mi o tom napsat na Facebook (tady) v diskuzi k článku. A kdo ví, možná začnete i sami chtít věci k lepšímu měnit.
