Working holiday neboli pracovní prázdniny

Working holiday neboli pracovní prázdniny

Jedním ze způsobů jak se porozhlédnout po světě, naučit se jazyky a přitom pokrýt náklady mohou být pracovní prázdniny. Working holiday (WH) je systém víz pro mladé lidi, kteří mohou v sedmi smluvních zemích získat roční pracovní vízum.

Zájemci o pracovní prázdniny formou Working holiday musí mít k dispozici zpáteční letenku nebo dostatek prostředků na pobyt ve vybrané zemi a případný nákup letenky zpět domů. Uznatelnou možností jak se obejít bez vlastních zdrojů je pak dostatečný limit čerpání na kreditní kartě.

Nový Zéland, Kanada ale i další

Mladší občané České republiky již vědí své o možnosti vycestovat s pracovním vízem (WH) do zemí jako jsou Nový Zéland či Kanada. O omezený počet míst se každoročně svádí tuhá bitva formou klikání a přetížení systému po otevření kvóty. Je však pravda, že Kanada nedávno upustila od kritizovaného systému – kdo dřív přijde – a přistoupila ke „spravedlivější“ losovačce.

Už zdaleka ne každý však ví, že tyto dvě destinace nejsou jediné, kam můžeme z Čech tímto způsobem vycestovat.

K hlavním anglofonním destinacím letos konečně přibyla také Austrálie s kvótou 500 lidí. Čeští občané však mohou na Working holiday vycestovat také do zemí jako Izrael (200), Jižní Korea (300), Chile (200) a Tchajwan (100).

Angličtina, bezpečnost a peníze

Austrálie, Kanada a Nový Zéland při volbě mladých kam vycestovat na pracovní prázdniny jasně hrají prim a nejspíš i nadále budou. U mé volby Nového Zélandu byla asi ze všeho nejdůležitější angličtina. Z dalších důvodů zmíněných destinací mluvíme o bezpečnosti a možnosti slušně vysokých výdělků.



Podmínky programů Working holiday

Základní informace o programu v jednotlivých zemích lze dohledat na webu českého ministerstva zahraničí (zde). Podrobnější pak na stránkách ministerstev zahraničí jednotlivých participujících zemí.

Základní podmínky většiny WH programů jsou ve zkratce následující*:

  • Být občanem České republiky
  • Věk do 30 let, vyjma Kanady a Zélandu, kteří přijímají až do 35 let věku
  • Vízum WH lze pro každou zemi získat pouze jednou za život, některé země také umožňují prodloužení
  • Účastník programu nesmí přijmout trvalé zaměstnání
  • Do cílové země na WH nelze přivést tzv. závislé osoby (tedy děti a partnery)
  • Být zdraví, dobře se chovat a mít čistý trestní rejstřík

Splňujete-li podmínky, pak už stačí jen zažádat, mít trochu štěstí a zaplatit poplatek za vízum v ceně kolem 150 USD. Vyplatí se také mít cestovní pojištění (zde).

*Každá země má specifické podmínky, které si každý musí sám ověřit na oficiálních místech.

Agentury netřeba

Lidé mají občas přirozeně strach z neznámého, a proto hledají různé berličky, jak svému vědomí ulehčit. Lákavou se z tohoto pohledu jeví využít pro začátek a adaptaci v nové zemi agenturu. Mnohé slibují, že Vám zařídí první poslední, od vyřízení víza, po práci.

Ačkoli nerad házím všechny do jednoho pytle a některé agentury mohou být solidní, osobně se mi potvrdilo, že v drtivé většině případů nejsou vůbec potřeba. Za různě vysoké částky spíš jen dopřejí klid Vaší mysli, než že by umožnili něco, co byste sami nezvládli.

Co dělat po příjezdu?

Při mé zkušenosti, kdy jsem dorazil na Nový Zéland (NZ), jsem na místě jen obdržel razítko do pasu. Nikdo ani nechtěl vidět výpis z účtu a jen jsem od úřednice slyšel: „welcome and enjoy your stay“, tedy vítejte a užijte si pobyt. První věcí, kterou je však v každé zemi třeba zařídit je daňové číslo a bankovní účet.

K žádosti o daňové číslo (v tomto případě IRD) je třeba vyplnit adresu trvalého bydliště.  Pokud zrovna žádnou takovou nemáte, tak si na Zélandu vystačíte s potvrzenou adresou hostelu. Stejné potvrzení mi umožnilo také zřídit bankovní účet. Člověk ani nemusel čekat, až mu přijde oficiální dopis, protože IRD vám úřad sdělí i po telefonu a číslo účtu i platební kartu jsem obdržel přímo na pobočce.



Hledání práce

V zemích commonweathu, které přebraly britský právní systém, je velmi snadné se zařídit a zorientovat. Většina ekonomiky funguje na týdenním systému a tak nejsou potřeba horentní částky na nájem či jiné platby a navíc vám výplata chodí také častěji, což pomáhá zlepšovat cashflow.

Po vyřízení nezbytné administrativy už se stačilo jen ptát po práci tak dlouho, než člověk nějakou opravdu dostal. Pochopitelně je lepší nebýt moc vybíravý, ale je pravda, že kdo hledá, ten nakonec najde.

Za dvanáct měsíců se mi podařilo vystřídat na 8 různých sezonních prací, každou cca na měsíc. Od kravína, přes vinohrady až po sběr brambor.

Zajímavosti a výhody

Working holiday Nový Zéland. S autem na 90 mile Beach na Severním ostrově.
S Toyotou na 90 mile beach

Na NZ se mi podařilo z první výplaty koupit starou Toyotu. Převod jsme s prodejcem vyřídili za pár minut na poště za poplatek 12 NZD. Stačil k tomu jeden papír a auto bez problému odjezdilo celý rok mého pobytu.

Velkou výhodou přitom všem bylo, že jsem jako cizinec, který v zemi pracoval pouze krátkou dobu, dostal zpět ještě značnou část z již zaplacených daní.

Pracovních prázdnin není třeba se bát. Věřím, že to každý zvládne sám a jistě to bude životní dobrodružství. Stačí se nebát a vyrazit do světa.

Budete-li mít chuť, podělte se o své zkušenosti s Working holiday z jiných destinací. Pište do diskuze k článku na facebooku blogu (zde).

Comments are closed.